Vyhláška zpřesní roli veřejnoprávních rádií

Rozsah mediální veřejné služby v Česku má nově vymezovat pětiletá vyhláška na jejíž přípravě se budou podílet i zástupci komerčních stanic.

Rozsah veřejné služby Českého rozhlasu vymezí ministerská vyhláška, duální systém vysílání v ČR

V souvislosti s návrhem velké mediální novely se znovu, a velmi hlasitě, vyjádřili zástupci komerčního rozhlasového vysílání, že u nás chybí jasná definice aktuální role médií veřejné služby. Ministerstvo kultury zareagovalo a navrhlo, aby role a funkce médií veřejné služby a způsoby jejího naplňování byly vedle zákona ještě popsány v ministerské vyhlášce, která by se aktualizovala každých 5 let. Ta by vycházela z opakujících se diskusí mezi zástupci resortu kultury, veřejnoprávních stanic, komerčních stanic, vydavatelů tisku a internetových titulů. Připravený výsledný dokument pak ještě bude muset posvětit Rada Českého rozhlasu. Ambicí ministerstva kultury je přimět celý tuzemský rozhlasový trh ke shodě, jak dál pokračovat v takzvaném duálním systému vysílání, v němž vedle sebe existují veřejnoprávní a komerční rádia. Obdobně by to mělo fungovat i pro televize.

Vyhláška i vládou připravovaný nový mediální zákon (tzv. velká mediální novela) by měly začít platit od 1. ledna 2025.

Velká mediální novela

má zvyšovat koncesionářské poplatky pro Český rozhlas na 55 Kč a zároveň rozšiřovat okruh povinných poplatníků. Financování veřejnoprávních rádií pomocí poplatků v současnosti v EU využívá 10 zemí. Poplatky zrušilo např. i Slovensko, kde je nahradilo přímé financování ze státního rozpočtu. Odklon od poplatků ale může mít negativní dopady na nezávislost médií veřejné služby, která jsou pak více závislá na aktuální vládní garnituře.

Český rozhlas

plánuje v roce 2024 hospodařit s vyrovnaným rozpočtem ve výši 2,3 miliardy Kč. Pokud nebude navýšen rozhlasový poplatek, bude to podle generálního ředitele Českého rozhlasu René Zavorala znamenat snížení počtu pracovních míst ve veřejnoprávním rádiu až o 350. Tedy prakticky o čtvrtinu dosavadního stavu. V rámci nutných úspor by podle Zavorala mohlo dojít také ke slučování stanic, například Radiožurnálu a Plusu a dalším úsporám: „Museli bychom sáhnout také na Symfonický orchestr Českého rozhlasu, který nás stojí sedmdesát milionů korun ročně, ale jeho roční výnosy jsou sedm milionů.“

zdroje: MK ČR, Český rozhas