Poslechovost rádií měří RadioProjekt

Od roku 1994 zjišťoval výzkum MediaProjekt konzumaci médií – sledovanost televize, poslechovost rádií a čtenost tisku. Založen byl na osobním dotazování v domácnostech. MediaProjekt nejprve opustily televize (1997), které začaly měřit svou sledovanost elektronicky pomocí peoplemetrů. 

V roce 2006 se osamostatnilo také měření poslechovosti rádií jako RadioProjekt. Metodika sběru dat se změnila na telefonické dotazování (CATI), které je stále nejčastějším způsobem zjišťování poslechovosti rádií. Oproti osobnímu dotazování dokáže výrazně lépe zastihnout mladší lidi, pracovníky v časově náročných povoláních nebo osoby v nejvyšších příjmových kategoriích. V Evropě tento způsob používají zhruba dvě třetiny zemí. Telefonické dotazování (s náhodným výběrem respondentů) je realizováno denně kontinuálně 50 týdnů v roce (s výjimkou posledních dvou na konci roku).  Výsledky se zveřejňují čtvrtletně (v únoru, květnu, srpnu a listopadu) a to vždy za období 6 měsíců. 

RadioProjekt je s 30 tisící respondenty ročně dlouhodobě největším kontinuálním sociologickým výzkumem v České republice. 

V roce 2021 prošel RadioProjekt zatím poslední drobnou modernizací 

• ke společnostem MEDIAN a STEM/MARK přibyl třetí realizátor NIELSEN,
• mírně se upravila také metodika výzkumu, 
• nově data postihují populaci ve věku 12-84 let (dříve 12-79 let), 
• snížil se podíl pevných telefonních linek na 5 % (z 10%) a 
• upravily se a zjednodušily některé otázky (sociodemografie, vybavenost domácností, seznamy činností, poslechu v posledních sedmi dnech). 

Výstupem RadioProjektu je celá řada číselných údajů o poslechovosti českých rádií, jako např. 

• kolik lidí poslouchá danou stanici (denní a týdenní poslechovost), 
• jaké je složení posluchačů (např. podle pohlaví, věku, velikosti místa bydliště, příjmů) , 
• poslechovost v konkrétních časech v průběhu dne,
• nebo třeba podíl stanice na trhu (celkovém, lokálním). 

Je třeba si zároveň uvědomit, že údaje jsou odhadem reální skutečnosti a nelze je tedy považovat za absolutně přesné. Platí pro ně přibližné intervaly spolehlivosti (viz. obrázek).

 Hodnoty údajů v RadioProjektu a jejich přibližné intervaly spolehlivosti 

Aktuálně se vedou odborné diskuse o možnostech přechodu k pasivnímu elektronickému měření poslechovosti. Ten se stále více prosazuje v zahraničí jako nová metoda měření velikosti, detailního chování a profilace rádiového publika. Používají se k tomu technické nástroje (náramky, mobilní telefony, přenosné peoplemetry), které zaznamenávají zvuky nebo digitální konzumaci a samy je přiřazují k audio (popř. i video) obsahu. Problémem tohoto způsobu měření poslechovosti je zatím vysoká cena. Proto se aktuálně realizuje spíše na větších evropských trzích (Norsko, Německo, Francie).