Komerční rádia jsou proti novele

Návrh novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu a zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, tzv. velká mediální novela, prezentoval na tiskové konferenci ministr kultury Martina Baxa 5. září 2023.

V rozhlasové oblasti jsou její podstatou:

Navýšení koncesionářských poplatků za rádio o 10 Kč měsíčně

• Měsíční platba by se měla zvýšit na 55 Kč ze současných 45 Kč.

Rozšíření okruhu plátců koncesionářských poplatků

• Nově se bude hradit poplatek nejen za rozhlasové přijímače, ale i za zařízení, které může přijímat nebo reprodukovat rozhlasové vysílání, tedy také za mobilní telefony, tablety a počítače.
• Princip jedné platby za domácnost přitom zůstává zachován. „Pokud v domácnosti bude takových zařízení více, bude se platit jen za jedno zařízení,“ zdůraznil Baxa.

Změna způsobu výpočtu plateb podniků

• U živnostníků a právnických osob, které dosud platí za každý přístroj (rozhlasový přijímač), by mělo dojít ke změně. Výše platby by se měla odvíjet od počtu zaměstnanců s tím, že firmy do pěti zaměstnanců a živnostníci budou od placení osvobozeni.

Podle ministerstva kultury by velká mediální novela měla přinést Českému rozhlasu přes 600 miliónů Kč. Aktuálně má Český rozhlas vyrovnaný rozpočet ve výši 2,3 miliardy Kč, přičemž 2,1 miliardy jde z poplatků. Přijetí novely by ČRo zvedlo příjem z koncesionářských poplatků o 28 %.

Proti návrhu velké mediální novely vystoupila celá řada subjektů, např. Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR), Unie vydavatelů, Asociace komerčních televizí (AKTV) nebo Svaz průmyslu a dopravy ČR.

A přidala se i Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV): „Předložený návrh svým charakterem přímo přispívá k ohrožení duálního systému v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. Systému, který byl před třiceti lety pracně budován i jako záruka plurality informací a názorů v rodící se demokracii.“

„Odmítáme proto předložený návrh jako celek a vyzýváme Vládu ČR, aby byl návrh stažen z meziresortního řízení a Vláda ČR zahájila skutečnou debatu o roli veřejnoprávních médií v technologicky i společensky měnícím se mediálním prostředí,” vyzývá APSV.

Návrh novely podle APSV ukazuje na hluboké nepochopení mediálního prostředí, vývoje a směřování trhu a chybějící definici veřejné služby s tím, že otevření debaty na toto téma je předpokladem jakékoliv úpravy současného financování veřejnoprávních médií. „V případě rozhlasového trhu je přitom absolutně zřejmé, že například dosavadní digitální stanice, financované i z koncesionářských poplatků, nijak neospravedlnily svoji existenci ani z technického, ani posluchačského pohledu a není ani jasné jaký veřejný zájem naplňují,” konstatuje APSV.

Kompletní text stanoviska APSV najdete zde.