V roce 1976 představovalo spuštění 355 metrů vysokých stožárů v Liblicích významný technický počin československé radiotechniky. Dnes jde o infrastrukturu, jejíž další provoz by vyžadoval rozsáhlé investice. Majitel objektu, společnost České Radiokomunikace (CRA), plánuje demolici obou konstrukcí na polovinu října. Následné dělení a odklízení ocelových konstrukcí má pokračovat do konce listopadu.
Nejnutnější údržbu stožárů včetně výměny kotvicích lan odhadují České Radiokomunikace na přibližně 170 milionů korun. Do nákladů se podle dostupných informací započítává také obnova protikorozní ochrany a oprava výtahů uvnitř stožárů.
CRA se v minulosti pokoušely pro stožáry najít nového vlastníka nebo jiné využití. Oslovily státní instituce a složky integrovaného záchranného systému s možností využití infrastruktury například pro krizovou komunikaci. V červenci 2026 pak veřejně nabídly stožáry k odkoupení. Zájemce, který by převzal nejen samotnou konstrukci, ale také náklady spojené s její údržbou a bezpečným provozem, se však nenašel.
Pro tak specifickou stavbu se přitom hledalo jen obtížně jiné uplatnění. Stožáry nelze jednoduše přestavět na turistickou atrakci nebo jiný běžně využitelný objekt. Jejich konstrukce, kotevní systém i provozní nároky jsou úzce spojené s původní funkcí rozhlasového vysílače.
Od 1500 kW pro Československý rozhlas po ticho v éteru
Historie liblického vysílače ilustruje proměnu rozhlasové distribuce za posledních padesát let. Areál byl 28. prosince 1976 uveden do provozu jako středovlnný vysílač na frekvenci 639 kHz. Šířil druhý program Československého rozhlasu, později ČRo Dvojku, a původně pracoval s výkonem kolem 1500 kW.
Český rozhlas středovlnné vysílání z Liblic ukončil na konci roku 2021. Na dva roky tak stožáry přišly o původní využití. V říjnu 2023 je dočasně využilo Country Radio, které sem přešlo ze zrušeného vysílače Praha-Zbraslav a vysílalo z Liblic výkonem 20 kW.
Ani tato etapa však netrvala dlouho. Country Radio 31. března 2025 vysílání z Liblic ukončilo a od té doby už stožáry rozhlasový program nevysílají.
Z vysílače se skákalo i načerno
Liblické stožáry se během své existence zapsaly do historie také několika nelegálními pokusy o seskok padákem. Jeden z nich se odehrál 27. srpna 2005 v době, kdy byl vysílač kvůli údržbě mimo provoz.
Jednatřicetiletý parašutista tehdy neoprávněně vylezl po servisním žebříku na stožár a pokusil se seskočit. Padák se mu však zachytil o kotevní lano a muž zůstal viset přibližně 270 metrů nad zemí, asi 85 metrů pod vrcholem. Záchranáři ho nakonec museli vyprostit pomocí vrtulníku. Ve vzduchu strávil přibližně hodinu.
Příběh dobře ilustruje, jak mimořádnou technickou stavbou liblické stožáry jsou. Jejich výška zároveň překonává pařížskou Eiffelovu věž, která včetně antény měří přibližně 330 metrů.
Konec éry AM vysílačů
Z pohledu rozhlasového trhu je demolice Liblic logickým důsledkem dlouhodobého ústupu od středovlnného vysílání. AM vysílače s vysokými vysílacími výkony mají ve srovnání s digitální distribucí výrazně vyšší energetickou i provozní náročnost.
S rostoucím významem DAB+ a internetového streamingu se mění také ekonomika distribuce rozhlasového programu. Pro celoplošné digitální vysílání není nutné provozovat rozsáhlou infrastrukturu vysokovýkonných středovlnných vysílačů a jejich údržbu.
Případ Liblic tak ukazuje širší změnu v rozhlasové infrastruktuře: technologie, která po desetiletí zajišťovala pokrytí velké části území, se dostala do situace, kdy náklady na její zachování převyšují její současné využití.
Nová nejvyšší stavba Česka
Po demolici liblických stožárů se novou nejvyšší stavbou v České republice stane rozhlasový a televizní stožár Krašov na severním Plzeňsku s výškou 347,5 metru.
Pro Liblice tím skončí padesátiletá kapitola spojená se středovlnným rozhlasovým vysíláním. Stožáry, které byly v roce 1976 symbolem technického pokroku, dnes představují už jen připomínku technologie, jejíž éra postupně skončila.
Jejich demolice tak nebude pouze odstraněním dvou mimořádně vysokých konstrukcí z krajiny. Bude také viditelným symbolem definitivního konce jedné z nejvýraznějších kapitol historie českého AM vysílání.
zdroj: CRA
