Zjednodušení vnitřních struktur a fúze dceřiných společností s mateřskou entitou jsou přirozeným vyústěním konsolidace trhu. Zatímco v divokých devadesátých letech stavěly některé rozhlasové domy své sítě na různých typech partnerství se skutečně či formálně nezávislými lokálními rádii, dnes se tyto historické holdingové propletence definitivně vymazávají z obchodního rejstříku.
Evropa 2 a konsolidace na západě i východě
Konkrétně se tento proces nyní odehrává u Evropy 2, se kterou se právně slučují její dceřiné společnosti Radio Duha a Radio West Plzeň. Oba tito provozovatelé sice již léta šíří stejný program pražské centrály ve východních a západních Čechách, ale formálně si dál žili vlastním právním životem. Fúze sloučením znamená zánik obou dceřiných společností a převod jejich majetku, práv i povinností přímo na nástupnickou společnost EVROPA 2, spol. s r.o. Jde o ryze technickou a administrativní úpravu, která navíc nijak nemění základní kapitál ani zakladatelskou listinu mateřské společnosti.
Proč to trvalo tak dlouho? Právní pasti a boj o kmitočty
Proč ale k této velké vlně úklidu dochází postupně a často až s výrazným zpožděním? Odpověď leží v historických a legislativních pastech z devadesátých let. Dřívější integraci totiž po celá desetiletí bránila striktní protimonopolní pravidla chránící pluralitu trhu (kdy jedna firma nesměla ovládat více stanic v regionu), tvrdé licenční kvóty na lokální obsah a především permanentní hrozba ztráty kmitočtů v otevřených výběrových řízeních při vypršení licencí, které se dříve udělovaly jen na 6 až 8 let. Každý administrativní pokus o fúzi nebo přesun držitele licence v té době navíc znamenal dlouhý byrokratický proces (často i boj) s RRTV.
Skutečný zlom a jistotu pro vnitřní restrukturalizace přineslo až zavedení tzv. transformačních licencí v letech 2009 a 2010 výměnou za budoucí digitalizaci, spolu s postupným rozvolněním majetkových limitů a benevolentnějším přístupem regulátora k síťování programu.
Od divokých devadesátek k jednotným licencím
Konsolidace licencí a provozovatelů je zavedenou praxí u všech velkých mediálních skupin. Držení desítek drobných regionálních společností totiž pro ně představuje zbytečnou administrativní a daňovou zátěž.
Proto podobnou „vnitřní očistou“ v minulosti prošly i další rozhlasové domy:
- Media Bohemia: Skupina čelila historicky největší roztříštěnosti, protože její impérium vzniklo z desítek nezávislých regionálních stanic. Realizovala obří fúze v letech 2010, 2018 (kdy zanikly samostatné firmy jako Radio Černá Hora) a 2021–2023 integrací posledních značek (Rádio Contact Liberec, Rádio Zlín) a následným administrativním sloučením samotných vysílacích licencí u RRTV.
- Radio United Broadcasting: Skupina sloučila pod jednu střechu původně samostatná Kiss Rádia a podobně postupovala i u Country rádia a Rádia Beat.
Kvaziceloplošné a celoplošné stanice
Evropa 2 začínala jako lokální čistě pražská stanice a expandovala partnerstvím a vykupováním podílů v lokálních stanicích po celé ČR (například Rádio Diana v Karlových Varech – kdo si na ně ještě dnes vzpomene?) a od roku 2010 to postupně uklízí a spojuje do jednoho kvaziceloplošného rádia.
Naopak její sesterská stanice Frekvence 1 tímto licenčním a administrativním martyriem nikdy projít nemusela. Díky tomu, že od svého vzniku v roce 1993 vlastnila jedinou souhrnnou celoplošnou licenci, se vyhnula jakémukoli slučování regionálních struktur. Tento rozdíl v genezi obou stanic dodnes definuje historickou strukturu jejich licenčních oprávnění.
Když pomineme celoplošné stanice Českého rozhlasu, tak jsme v ČR měli dlouhou dobu jen dvě FM celoplošná komerční rádia. Již zmíněnou Frekvenci 1 a Rádio Impuls (původně Alfa). V průběhu let do celoplošnosti narostly Evropa 2, Rádio Blaník, Kiss Rádio, Hitrádio a blíží se k ní i další stanice jako Fajn rádio, Radio Beat, Country radio. A to se bavíme jen o FM, kde se odehrává naprostá většina poslechu. Kdybychom přidali i DAB+, tak počet celoplošných stanic ještě naroste.
Logický konec rozhlasové byrokracie
Rušení dceřiných společností a slučování licencí pod jedny přímé majitele dává z provozního i finančního hlediska čistě pragmatický smysl. Provozovat samostatné účetnictví, podávat daňová přiznání a reportovat vysílací radě za každé lokální s.r.o. zvlášť nedává v éře centralizovaného vysílání žádný smysl. Následně tak s dceřinými firmami mizí i poslední administrativní bariéry, což mediálním skupinám uvolňuje ruce, aby se mohly soustředit na programový a obchodní konkurenční boj o posluchače a inzerenty.
zdroj: Active Radio, RRTV – ilustrační foto (AI)
